Účes pro kadeřnickou soutěž - jak vzniká? Pohled ze zákulisí

1. úkol - vymyslet koncept

„Koukni, ona má na hlavě několik kostek.“
„Tak my uděláme jen jednu, ale obrovskou.“
„Kolem každého oka namaluju obdélník.“
A koncept byl vymyšlen, takže bylo zároveň i potvrzeno, že se zúčastníme.

2. úkol - upřesnit koncept a sehnat všechny věci

Všichni jsme sešli a to už jsme měli stažených několik inspirativních fotek z internetu, navzájem si je ukazovali a popisovali, co se nám na nich líbí a co rozhodně musíme udělat. Na poradě jsme si potvrdili, že modelka bude naše kadeřnice Zuzka, protože vypadá fakt dobře. Kadeřník Patrik naznačoval, jak by měla být velká krabice, asi nejlépe papírová, koupíme paruku, tu rozstříháme a krabici polepíme vlasy. Vizážistka Peťa vymýšlela, jak zamaskovat obočí a jakým přípravkem nejlépe namalovat obdélníky kolem očí. Jaké uděláme řasy? Ty musely být hodně výrazné a nejlépe s ostrými úhly, aby se hodily k tématu. O vlasech a líčení bylo jasno ihned, ale v oblečení jsme trochu tápali. Mělo celý koncept dotvořit, avšak nikoliv přebít. Vlasy i oči budou černé, takže i oblečení musí být černé. Co tak černá fólie? Ano, domluveno. Prostě Zuzku obmotáme do fólie, z něčeho vytvoříme sukni, dáme jí vysoké podpatky a vysoké rukavice. Padlo pochopitelně mnohem více nápadů, ale většina bohužel nerealizovatelná. Neměli jsme prostě moc času a navíc tu pořád byl předvánoční nával. Majitelka salonu Iva celou poradu koordinovala a usměrňovala. Vlastně měla i poslední slovo.
Kdo co navrhl, tak i sehnal. Nejlépe do druhého dne…

3. úkol - realizace

Krabici a vlasy jsme opravdu měli do druhého dne. Mírně jsme krabici vepředu obstřihli pro prostor na obličej, natřeli černou temperou a vlasy lepili tavnou pistolí ke krabici.  Jednoduché to nebylo, protože vlasy se pořád cuchaly, často odstávaly a na určitých místech jich nebylo dost. Každá volná pětiminutovka padla na přípravy pro tuto soutěž. Vizážistka zatím objednávala materiál a po večerech zkoušela na sobě. Celý tým byl do soutěže tak zapálený, že majitelka jen přihlížela a obdivovala. Občas jen zkontrolovala, že je vše nachystáno a zařízeno.

4. úkol - samotný den focení

Fotilo se v neděli - jediný den v týdnu bez zákaznic, jiný den by to bylo na jejich úkor a to jsme si nemohli dovolit. Modelka a vizážistka se sešly kolem jedenácté. Za chvilku přišel kadeřník i majitelka, protože celý den musela přece natočit na kameru.

Vizážistka líčila přesně tak, jak bylo v plánu a kadeřník Patrik mezi tím připravoval vlasy. V té chvíli bylo velmi praktické mít vlasy na krabici a ne na modelce, protože alespoň vizážistka a kadeřník mohli částečně pracovat zároveň. Vizážistka Peťa dlouho pracovala na obdélnících kolem očí - musely být stejné a něčím zajímavé. Přišla řada na řasy. Původně byly vytvořeny z jemných drátků a různě ohnuté, jenže nešly přilepit a navíc zanikaly. Tak co teď? Vzali jsme 2 prameny vlasů asi 10 cm dlouhé a nakrepovali je minikrepovačkou. Super, už jsme měli řasy, které jdou přilepit. Černá v černé zanikala, proto jsme řasy mírně přelakovali stříbrným lakem na nehty.

Současně se řešily vlasy. Vlasy musely kopírovat krabici, musely být precizně vyžehlené a také střižené. Délku i ofinu jsme začali stříhat na modelce, ale to nebylo příjemné. Krabice byla dost těžká a modelku začala velmi brzy bolet hlava. Stihli jsme naznačit jen požadovanou délku. Vytvořili jsme si nakonec stojánek z cvičných hlav - ty se aspoň nehýbaly a kadeřník se nemusel strachovat o téměř hotový make-up. Paruka na krabici byla z kanekalonu a ten se stříhá hůř než pravé vlasy. Vlasy uhýbaly, i když byly zlakované. Délku jsme nakonec zarovnávali strojkem, vypotřebovali celý lak na vlasy a po půl hodině zarovnávání bylo zarovnáno. Jupí:)

Ještě obléci modelku. Černé punčochy a korzet na vytvarování postavy. A mohli jsme začít obmotávat černou fólii a tvořit obtažené minišatičky. Nasadili jsme sukni z korálků, která vážila asi 2 kila a rozhodně pohodlná nebyla. Ještě rukavičky, nazout boty a instalovat vlasy. Vyvážit a podložit krabici do požadované výšky byl také oříšek. Nakonec nás zachránily ručníky. Modelka Zuzka musela hodně držet balanc, aby z ní nic nespadlo. Fotilo se v garáži, tak hurá na místo.

V garáži už byl fotograf, kde měl přenesená a nastavená světla. Byla docela zima, musela to být rychlovka. Všichni mohli mít kabáty, jen Zuzka zmrzala a občas jsme přes ni přehodili deku. Focení trvalo asi jen hodinu, což je na naše poměry málo. Věděli jsme totiž, co chceme fotit a na programu byl přece jen jeden outfit. Detail obličeje, detail vlasů a celá postava pro celkový dojem.

Nutili jsme Zuzku do nejrůznějších nepřirozených architektonických postojů, ale zátěž na hlavě i kolem pasu a vysoké podpatky komplikuje udržet balanc. Pár variant se zdařilo, to bylo dostačující, tak jsme mohli skončit.


5. úkol - upravit fotky a poslat Pavlovi Bauerovi

Tým mohl mít blažený pocit, že se vše podařilo, ale pro fotografa opravdová práce teprve začínala. Vybrat nejpovedenější fotky a upravit je. Retuším obětoval celý den. Když nám do salonu poslal hotové fotky, tak jsme je začali milovat ještě více. Majitelka je obratem přeposlala Pavlovi Bauerovi na mail. Bylo těsně před Vánoci, uzávěrka byla do konce roku.



6. úkol - čekat (a to bylo těžké)

Je to adrenalin, když fotky, do kterých dáte opravdu všechno, pošlete na ohodnocení profesionálům, které ani neznáte. Když vůbec netušíte, jaké fotografie poslali ostatní soutěžící. Teď jen můžete čekat, občas se zmínit zákazníkům, ale fotky před vyhlášením výsledků se přece neukazují, takže se nemůžete pochlubit široké veřejnosti. Drželi nám pěsti skoro všichni, často se ptali, zda jsou výsledky.

Postoupili jsme!

Začátkem ledna došel od Pavla Bauera mail, kde byly jména z našeho týmu. Postoupili jsme a dokonce jsme byly tým č.1. Wow! My to dokázali, porotě se to líbilo. Vybrali nás! Tato informace se v týmu šířila jako mor. Hned jsme si začali volat a měli jsme opravdovou kolektivní radost. Dali jsme do toho všechno a vyplatilo se.




14. 3. 2014 nás čeká velké finále v Praze. Česat a líčit se bude před samotnou porotou. Přípravy nemůžeme podcenit, proto jsme s nimi začali hned, co jsme se dozvěděli o postupu. V březnu přivítejte „černou vdovu“.. téma finálového kola.

Tým salonu Mia, Brno, www.salonmia.cz

Pro kadeřníky a salony - pošlete nám svůj článek, zkušenosti, příhody, zajímavosti - rádi jej uveřejníme. Zviditelněte svůj salon! Pište viz Kontakt.